Spaghettini je druh dlouhých velmi tenkých suchých špaget válcového tvaru ze semolinové mouky. Jejich využití je stejné jako u klasických Špaget. Velmi dobře se kombinují s omáčkami.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, které jsou svinuté do tvaru písmene S. Původně se při přípravě stáčely kolem stvolů tráy. Název pochází z italského slova casereccio, což znamená domácí. Caserecce pochází ze Sicílie, ale brzy se rozšířili do dalších oblastí jížní a střední Itálie. Tento druh těstovin je vhodný pro studenou kuchyni do salátů nebo v teplé kuchyni s kuřecím masem, špenátem, se šafránem, se zeleninou a chilli papričkami. Označení "Trafilata al bronzo" znamená, že byly vyrobeny přes bronzovou formu a následně se pomalu suší při nízkých teplotách.
Drobné suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Svojí velikostí se hodí především k zelenině, do masového vývaru a nebo do jakékoliv polévky.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky mají úplně stejný tvar jako Penne rigate. Rozdíl je jen v tom že Penne rigate jsou o trošku delší těstoviny trubičkového tvaru – šikmo seříznuté. Většinou mají vroubkovaný povrch, aby jimi bylo možno zachytit co nejvíce omáčky.
Rigatoni jsou suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky ve tvaru kratších dutých rour s rovnými konci, jsou větší než penne. Mají vroubkovaný povrch po celé délce a tím lépe drží s omáčkou a nastrouhaným sýrem. Těstoviny se doporučují vařit v osolené vodě zhruba jeden litr vody na 100 g těstovin. Rigatoni se vaří nejčastěji v kuchyni jižní a střední Itálie. Mezi nejznámější recepty na přípravu rigatoni jsou: Rigatoni all' amatriciana, Rigatoni alla Norma nebo Rigatoni all'arrabiata.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky podobné spaghettám s otvorem procházejícím středem. Název pochází z italského slova buco což znamená "díra". Bucatini jsou rozšířené po celém Laziu a zvláště v Římě. Průměrná doba vaření je 9 minut. Nejčastěji se podávají s máslovými omáčkami s pancettou nebo s gauanciale.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolínové mouky, mají tvar plochých širších delších nudlí. Název Tagliatelle je odvozeno od italského slova tagliare, což znamená řezat. Tradičně se tagliatelle vyrábějí v italských oblastech Emilia Romagna a Marche. Podávají se nejčastěji s hustými omáčkami z hovězího, telecího, vepřového i králičího masa, ale nejčastěji s omáčkou boloňskou.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova "fusile", což je archaický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat "malá vřetena". Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti - tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s omáčkou.
Linguine jsou dlouhé suché bezvaječné semolínové těstoviny, které mají místo válcovitého tvaru tvar plochý. Díky zvláštnímu tvaru se k nim nejlépe hodí mořské plody. Výborné jsou také s rajčatovou omáčkou, pestem s mořskými plody. Název linguine znamená v italštině "malé jazyky" a vznikly v Janově v regionu Ligurie.
Nejtradičnější italské suché bezvaječné semolinové těstoviny. Originální italské špagety se jí na způsob alla carbonara (s vajíčky a slaninou) nebo s rajčatovou omáčkou, nebo aglio, olio e peperoncino (s česnekem, olivovým olejem a pálivou paprikou). Jsou vhodné i k plodům moře, lehkým rajčatovým omáčkám i k smetanovým omáčkám.
