Aktivní filtry
Suché špenátovo - rajčatové bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar zkosených dutých trubiček s mimořádnou pórovitostí, která dokonale absorbuje koření a omáčku. Nejčastěji se používají s masovým ragú nebo také s drůbeží.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých plochých širších nudlí po jejich okraji vlnkovaných. Podávají se nejčastěji s čerstvým špenátem, mořskými plody a sépiemi.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dutých trubiček jsou vhodné k plnění buď masem nebo riccotou a špenátem. Nejčastěji se servírují s omáčkou Napoletana. Na zapékání Cannelloni se používá bešamelová omáčka. Jedná se o těstoviny typické pro katalánskou kuchyni. V Itálii se tradičně se podávají Cannelloni v době vánočních svátků.
Rigatoni jsou suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky ve tvaru kratších dutých rour s rovnými konci, jsou větší než penne. Mají vroubkovaný povrch po celé délce a tím lépe drží s omáčkou a nastrouhaným sýrem. Těstoviny se doporučují vařit v osolené vodě zhruba jeden litr vody na 100 g těstovin. Rigatoni se vaří nejčastěji v kuchyni jižní a střední Itálie. Mezi nejznámější recepty na přípravu rigatoni jsou: Rigatoni all' amatriciana, Rigatoni alla Norma nebo Rigatoni all'arrabiata.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky mají úplně stejný tvar jako Penne rigate. Rozdíl je jen v tom že Penne rigate jsou o trošku delší těstoviny trubičkového tvaru – šikmo seříznuté. Většinou mají vroubkovaný povrch, aby jimi bylo možno zachytit co nejvíce omáčky.
Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar plochých, dlouhých nudlí. Název Tagliatelle je odvozeno od italského slova tagliare což znamená řezat. Tradičně se tagliatelle vyrábějí v italských oblastech Emilia Romagna a Marche. Podávají se nejčastěji s hustými omáčkami - ragů z hovězího, telecího, vepřového i králičího masa. Nejčastěji s omáčkou boloňskou, nebo také jen s bazalkovým pestem.
Nejtradičnější italské suché bezvaječné semolinové těstoviny. Originální italské špagety se jí na způsob alla carbonara (s vajíčky a slaninou) nebo s rajčatovou omáčkou, nebo aglio, olio e peperoncino (s česnekem, olivovým olejem a pálivou paprikou). Jsou vhodné i k plodům moře, lehkým rajčatovým omáčkám i k smetanovým omáčkám.
Směs různých tvarů bezvaječných těstovin ze semolinové mouky. Pasta Mista je vhodná jako zavářka do italské polévky Minestrone nebo jako příloha k zeleninovým omáčkám zejména k luštěninám. Nejčastěji se Pasta Mista používá v Neapolské kuchyni.
Drobné suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Svojí velikostí se hodí především k zelenině, do masového vývaru a nebo do jakékoliv polévky.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, které jsou svinuté do tvaru písmene S. Původně se při přípravě stáčely kolem stvolů tráy. Název pochází z italského slova casereccio, což znamená domácí. Caserecce pochází ze Sicílie, ale brzy se rozšířili do dalších oblastí jížní a střední Itálie. Tento druh těstovin je vhodný pro studenou kuchyni do salátů nebo v teplé kuchyni s kuřecím masem, špenátem, se šafránem, se zeleninou a chilli papričkami. Označení "Trafilata al bronzo" znamená, že byly vyrobeny přes bronzovou formu a následně se pomalu suší při nízkých teplotách.
Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru trubky, uvnitř duté. Název pochází ze starověkého Řecka a v italštině znamená "pouzdro". Povrch těstovin je buď hladký nebo rýhovaný (rigate). Nejčastěji se podávají s omáčkami, jako je ragú a vhodné jsou i k plnění masem nebo ricottou.
Conchiglioni jsou velké, špičaté těstoviny ze semolinové mouky. Podávají se zapečené s různými náplněmi a omáčkami. Vhodnou náplní jsou například: houby, špenát nebo sýr.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých dutých širších špaget. Nejčastěji se používají na zapékání s různými omáčkami ale také s ragú z divočáka.
Linguine jsou dlouhé suché bezvaječné semolínové těstoviny, které mají místo válcovitého tvaru tvar plochý. Díky zvláštnímu tvaru se k nim nejlépe hodí mořské plody. Výborné jsou také s rajčatovou omáčkou, pestem s mořskými plody. Název linguine znamená v italštině "malé jazyky" a vznikly v Janově v regionu Ligurie.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova "fusile", což je archaický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat "malá vřetena". Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti - tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s omáčkou.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky s mimořádnou pórovitostí. Penne jsou krátké duté těstoviny na koncích seříznuté. Rigate je označení pro vroubkovanou variantu. Díky vroubkům dokonale absorbují koření a omáčku. Velmi dobře se hodí k výrazným zeleninovým omáčkám i k ragú. Vhodné jsou i k zapékání.
Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar obdélníkových plátů. Původem jsou lasagne z Neapole. Nejčastěji se používají na zapékání s masovým ragú, sýrem a bešamelem.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Jsou to dlouhé ploché těstoviny podobné druhu tagliatelle, ale tenčí. Podávají se nejčastěji s krevetami nebo houbami, či zapečené.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolínové mouky, mají tvar plochých širších delších nudlí. Název Tagliatelle je odvozeno od italského slova tagliare, což znamená řezat. Tradičně se tagliatelle vyrábějí v italských oblastech Emilia Romagna a Marche. Podávají se nejčastěji s hustými omáčkami z hovězího, telecího, vepřového i králičího masa, ale nejčastěji s omáčkou boloňskou.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky ve tvaru motýlků vhodné zejména ke krémovým a rajčatovým omáčkám, které obsahují především menší kusy masa či zeleniny. Název pochází z italského slova farfalla, což znamená motýl (v množném čísle farfalle - motýli). Tento typ těstovin je známý od 16. století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky podobné spaghettám s otvorem procházejícím středem. Název pochází z italského slova buco což znamená "díra". Bucatini jsou rozšířené po celém Laziu a zvláště v Římě. Průměrná doba vaření je 9 minut. Nejčastěji se podávají s máslovými omáčkami s pancettou nebo s gauanciale.
Tradiční suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Název vznikl z italského slova orecchio což znamená ucho + etto což znamená malý, vznikla tedy zdrobnělina "ouško". Tyto těstoviny jsou typické pro jižní oblast Itálie Apulii. Nejčastěji se podávají s brokolicí, česnekem, chilli a sardelkami, ale i s rajčatovou omáčkou s masovými kuličkami s posypem ze sýrů pecorina a s tvrdou ricottou.
Spaghettini je druh dlouhých velmi tenkých suchých špaget válcového tvaru ze semolinové mouky. Jejich využití je stejné jako u klasických Špaget. Velmi dobře se kombinují s omáčkami.
Suché vaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých 2-3 cm širokých nudlí. Sušené v syrové podobě se prodávají stočené do klubíček. Nejčastěji se používají s masovým ragú nebo také s drůbeží a bílými omáčkami. V provincii Emili-Romagna se pořádají festivaly věnované pouze těmto těstovinám.
