Aktivní filtry
Polpa di Pomodoro jsou najemno sekaná rajčata ve vlastní šťávě. Nepostradatelná při přípravě omáček, polévek a pizzy.
Drcená rajčata ochucená směsí koření ve vlastní šťávě. Nepostradatelná při přípravě omáček, polévek a pizzy.
Křupavé zelené olivy naložené v typicky italském lehce slaném nálevu. Vypeckované olivy jsou vhodné na předkrm nebo praktickou ingrediencí do salátu či pizzy.
Mix nakládaných hub i s pravými hříbky od Neri. Vhodné do omáček, jako přísada na pizzu nebo do omelet. Hodí se i do klasického masového ragů, risotta nebo do omelet.
Dušené hříbky. Produkt je dodáván v oleji. Jsou vysušené a lze je použít tak, jak jsou, nebo je restovat na pánvi. Ideální pro hlavní jídla, přílohy a pizzy.
Houby krájené na plátky v oleji vhodné na pizzu.
Zelené plody keře kapary trnité, připomínající drobné okurky se stopkou. Mají trpkou, pikantní chuť, která může připomínat olivy. Používají se jako součást obložených talířů a lze s nimi nevšedně ozdobit zeleninové saláty nebo se konzumují v kombinaci se sýry.
Žampiony krájené na plátky ve vodě vhodné na pizzu.
Nejtradičnější italské suché bezvaječné semolinové těstoviny. Originální italské špagety se jí na způsob alla carbonara (s vajíčky a slaninou) nebo s rajčatovou omáčkou, nebo aglio, olio e peperoncino (s česnekem, olivovým olejem a pálivou paprikou). Jsou vhodné i k plodům moře, lehkým rajčatovým omáčkám i k smetanovým omáčkám.
Sušené těstoviny ze semolinové mouky Grano duro, pocházející ze zálivu Amalfi regionu Neapol. Linguine v italštině znamená "malé jazýčky", jsou to ploché těstoviny velmi podobné špagetám. Jejich původ se připisuje regionu Campanie ale i Ligurii. Nejčastěji se používají na přípravu Linguine alle Vongole (se slávkami). Další použití je možné v kombinaci s masem, rajčaty, pestem a mořskými plody.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky s mimořádnou pórovitostí. Penne jsou krátké duté těstoviny na koncích seříznuté. Rigate je označení pro jejich vroubkovanou variantu. Díky vroubkům dokonale absorbují koření a omáčku. Velmi dobře se hodí k výrazným zeleninovým omáčkám i k ragú. Vhodné jsou i k zapékání.
Sušené těstoviny ze semolinové mouky Grano duro, pocházející ze zálivu Amalfi regionu Neapol. Ideální pro hustší omáčky, často kombinované s hovězím a telecím masem, občas i s králíkem. Nejslavnějším receptem je pravděpodobně ragů Bolognese, nejrozšířenějším pak s tomatovou omáčkou a čerstvou bazalkou.
Zelený chřest vysoké kvality naložený ve slané vodě. Na rozdíl od bílého chřestu, zelená odrůda se pěstuje na volném prostranství a bez zakrytí. Slunečním zářením je proto vytvořen v chřestu chlorofyl a chřest poté získává zelenou barvu. Zelený chřest má mnohem intenzivnější chuť a je vhodný jako předkrm nebo jakou součást vaječné omelety.
Marinované plátky lilků s paprikami jsou vhodné jako předkrm nebo příloha.
Plátky artyčoků ve slunečnicovém oleji jsou vhodné na pizzu. Opékané na olivovém oleji s petrželkou a česnekem jsou vynikajícím předkrmem.
Mouka je vyrobena starým způsobem mletí ve mlýně a díky jejímu unikátnímu složení vydrží těstoviny z ní vyrobené delší dobu vláčné a zvyšují rezistenci vaření. Také po dlouhou dobu si zachovávají svojí krásnou žlutou barvu a nešednou. Vynikající pro přípravu tradičních čerstvých těstovin a noků.
Kousky tuňáka první jakosti ve slunečnicovém oleji. Maso má vynikající chuť a skvělou konzistenci. Zpracováno ručně.
Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru trubky, uvnitř duté. Název pochází ze starověkého Řecka a v italštině znamená „pouzdro“. Povrch těstovin je buď hladký nebo rýhovaný. Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú a vhodné jsou i k plnění masem nebo ricottou.
Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky podobné špagetám s otvorem procházejícím středem. Název pochází z italského slova buco což znamená „díra“. Bucatini jsou rozšířené po celém Laziu a zvláště v Římě. Nejčastěji se podávají s máslovými omáčkami s pancettou nebo s gauanciale.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dutých trubiček. Nejčastěji se servírují s omáčkou Napoletana.
Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, které jsou svinuté do tvaru písmene S. Původně se při přípravě stáčely kolem stvolů trávy. Název pochází z italského slova casereccio, což znamená domácí. Caserecce pochází ze Sicílie, ale brzy se rozšířili do dalších oblastí jižní a střední Itálie. Tento druh těstovin je vhodný pro studenou kuchyni do salátů nebo v teplé kuchyni s kuřecím masem, špenátem, se šafránem, se zeleninou a chilli papričkami. Označení „Trafilata al bronzo“ znamená, že byly vyrobeny přes bronzovou formu a následně se pomalu suší při nízkých teplotách.
Rigatoni jsou velmi rozšířeným druhem těstovin. Svůj původ mají pravděpodobně v Campanii. Svým tvarem připomínají penne, s rozdílem že jejich konec není zakončen zešikma, ale rovně. Na svém povrchu bývají vroubkované, pro lepší udržení omáček. Ideální tvar pro doplnění různorodých omáček a oleje. Tvar těstovin je dutý, snadno se tedy omáčka dostává i do vnitřku těstoviny.
Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru trubky, uvnitř duté. Název pochází ze starověkého Řecka a v italštině znamená „pouzdro". Povrch těstovin je buď hladký nebo rýhovaný - rigati. Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú a vhodné jsou i k plnění masem nebo ricottou.
