Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky s mimořádnou pórovitostí. Penne jsou krátké duté těstoviny na koncích seříznuté. Rigate je označení pro vroubkovanou variantu. Díky vroubkům dokonale absorbují koření a omáčku. Velmi dobře se hodí k výrazným zeleninovým omáčkám i k ragú. Vhodné jsou i k zapékání.

Spaghettini je druh dlouhých velmi tenkých suchých špaget válcového tvaru ze semolinové mouky. Jejich využití je stejné jako u klasických Špaget. Velmi dobře se kombinují s omáčkami.

Drobné suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky. Svojí velikostí se hodí především k zelenině, do masového vývaru a nebo do jakékoliv polévky.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dutých trubiček jsou vhodné k plnění buď masem nebo riccotou a špenátem. Nejčastěji se servírují s omáčkou Napoletana. Na zapékání Cannelloni se používá bešamelová omáčka. Jedná se o těstoviny typické pro katalánskou kuchyni. V Itálii se tradičně se podávají Cannelloni v době vánočních svátků.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dlouhých plochých širších nudlí po jejich okraji vlnkovaných. Podávají se nejčastěji s čerstvým špenátem, mořskými plody a sépiemi.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky mají úplně stejný tvar jako Penne rigate. Rozdíl je jen v tom že Penne rigate jsou o trošku delší těstoviny trubičkového tvaru – šikmo seříznuté. Většinou mají vroubkovaný povrch, aby jimi bylo možno zachytit co nejvíce omáčky.

Rigatoni jsou suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky ve tvaru kratších dutých rour s rovnými konci, jsou větší než penne. Mají vroubkovaný povrch po celé délce a tím lépe drží s omáčkou a nastrouhaným sýrem. Těstoviny se doporučují vařit v osolené vodě zhruba jeden litr vody na 100 g těstovin. Rigatoni se vaří nejčastěji v kuchyni jižní a střední Itálie. Mezi nejznámější recepty na přípravu rigatoni jsou: Rigatoni all' amatriciana, Rigatoni alla Norma nebo Rigatoni all'arrabiata.

Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky podobné spaghettám s otvorem procházejícím středem. Název pochází z italského slova buco což znamená "díra". Bucatini jsou rozšířené po celém Laziu a zvláště v Římě. Průměrná doba vaření je 9 minut. Nejčastěji se podávají s máslovými omáčkami s pancettou nebo s gauanciale.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky  ve tvaru motýlků vhodné zejména ke krémovým a rajčatovým omáčkám, které obsahují především menší kusy masa či zeleniny. Název pochází z italského slova farfalla, což znamená motýl (v množném čísle farfalle - motýli). Tento typ těstovin je známý od 16. století ze severních italských regionů Lombardie a Emilia-Romagna.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolínové mouky, mají tvar plochých širších delších nudlí. Název Tagliatelle je odvozeno od italského slova tagliare, což znamená řezat. Tradičně se tagliatelle vyrábějí v italských oblastech Emilia Romagna a Marche. Podávají se nejčastěji s hustými omáčkami z hovězího, telecího, vepřového i králičího masa, ale nejčastěji s omáčkou boloňskou.

Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky vřetenovitého tvaru. Nejčastěji se používají k řidším omáčkám. Název Fusilli pochází pravděpodobně z italského slova "fusile", což je archaický výraz pro pušky, protože připomínají spirálovitě rýhovanou hlaveň pušky zevnitř. V moderní italštině také může slovo znamenat "malá vřetena". Těsto se připravuje ze dvou dílů semolinové mouky, jednoho dílu vody a špetky soli. Ručně se vyrábějí fusilli namotáváním těsta ve tvaru špagety nebo ploché nudle na tenkou tyčku nebo špejli. Jako většina italských těstovin, jsou fusilli v italské kuchyni součástí primi piatti - tedy předkrmu dále jsou používány do salátů nebo s omáčkou.

Linguine jsou dlouhé suché bezvaječné semolínové  těstoviny, které mají místo válcovitého tvaru tvar plochý. Díky zvláštnímu tvaru se k nim nejlépe hodí mořské plody. Výborné jsou také s rajčatovou omáčkou, pestem s mořskými plody. Název linguine znamená v italštině "malé jazyky" a vznikly v Janově v regionu Ligurie.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, mají tvar dutých trubiček. Nejčastěji se servírují s omáčkou Napoletana.

Bezvaječné suché těstoviny ze semolinové mouky podobné špagetám s otvorem procházejícím středem. Název pochází z italského slova buco což znamená „díra“. Bucatini jsou rozšířené po celém Laziu a zvláště v Římě. Nejčastěji se podávají s máslovými omáčkami s pancettou nebo s gauanciale.

Tradiční Neapolské suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, ve tvaru trubky, uvnitř duté. Název pochází ze starověkého Řecka a v italštině znamená „pouzdro“. Povrch těstovin je buď hladký nebo rýhovaný. Nejčastěji se podávají s omáčkami jako je ragú a vhodné jsou i k plnění masem nebo ricottou.

Penne je velmi rozšířený druh těstovin. Jedná se o malé válce o rozměrech: šíře 0.25 cm a délce cca 3 cm. Oba konce jsou šikmé. Tato pasta s označením rigatoni má na svém obvodě jemné drážky umožňující dobré držení omáčky. Velmi často se používají v kombinaci s máslovými, smetanovými a sýrovými omáčkami. Také se používají jako přílohy a velmi často ve studené kuchyni. Nejznámějším receptem jsou Penne alľ Arrabbiata.

Linguine v italštině znamená "malé jazýčky", jsou to ploché těstoviny velmi podobné špagetám. Nejčastěji se používají na přípravu Linguine alle Vongole (se slávkami). Další použití je možné v kombinaci s masem, rajčaty, pestem a mořskými plody.

Fusilli jsou těstoviny jejichž jméno je odvozeno od slova Fucile. Díky svému tvaru, připomínajícímu spirálové vrtání hlavně střelných zbraní. Jejich tvar skutečně připomíná spirálu nebo vřeteno, či lodní šroub. Tradičně se používají s tomatovými či smetanovými omáčkami, velmi oblíbené jsou také ve studené kuchyni.

Těstoviny s názvem Strozzapreti pocházejí z regionu Emilia Romagna a mají dlouhou a temnou minulost. Jejich název znamená škodit knězi. Tyto těstoviny se vyráběli ručně tzv. škrcením a kroucením. Jsou velmi chutné a postupně se objevili v celé Itálii. Nejčastěji se podávají s masovým ragú.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky, které jsou svinuté do tvaru písmene S. Původně se při přípravě stáčely kolem stvolů tráy. Název pochází z italského slova casereccio, což znamená domácí. Caserecce pochází ze Sicílie, ale brzy se rozšířili do dalších oblastí jížní a střední Itálie. Tento druh těstovin je vhodný pro studenou kuchyni do salátů nebo v teplé kuchyni s kuřecím masem, špenátem, se šafránem, se zeleninou a chilli papričkami. Označení "Trafilata al bronzo" znamená, že byly vyrobeny přes bronzovou formu a následně se pomalu suší při nízkých teplotách.

Sušené těstoviny ze semolinové mouky IGP šroubovicového tvaru, podle kterého se těstoviny i jmenují. Díky drážkám, které si uchovávají omáčku jsou vhodné pro přípravu mnoha receptů. Vynikající s čerstvou rajčatovou omáčkou.

Suché bezvaječné těstoviny ze semolinové mouky s mimořádnou pórovitostí. Penne jsou krátké duté těstoviny na koncích seříznuté. Rigate je označení pro vroubkovanou variantu. Díky vroubkům dokonale absorbují koření a omáčku. Velmi dobře se hodí k výrazným zeleninovým omáčkám i k ragú. Vhodné jsou i k zapékání.

Linguine v italštině znamená „malé jazýčky“, jsou to ploché těstoviny velmi podobné špagetám. Jejich původ se připisuje regionu Campanie ale i Ligurii. Vychutnejte si Linguine peperoncino s extra panenským olivovým olejem a drceným česnekem nebo se zeleninou a parmazánem.

Linguine v italštině znamená „malé jazýčky“, jsou to ploché těstoviny velmi podobné špagetám. Jejich původ se připisuje regionu Campanie, ale i Ligurii. Linguine al limone jsou těstoviny ochucené šťávou z citrónů IGP ze Sorenta. Výtečně se hodí k mořským plodům.